Den "D" - 1/2 maraton

Je sobota a dnes mě čeká můj první půlmaraton v životě a taková vzdálenost vůbec...

Vrátím se na chvíli k víkendovému kurzu Síla myšlenky. Popravdě jsem čekal něco ve smyslu "psychologie" a ono to bylo spíš "duchovního" zaměření a už první den, co jsem tam byl, jsem to chtěl otočit a jet domů. Prostě a jednoduše to bylo něco, na co asi ještě nejsem "připravenej" nebo dost duševně "vyzrálej". Okolí bylo krásný a i ten penzion. Vše bylo nové a moc pěkné a jídlo, které jsme měli pouze vegetariánské, bylo moc chutné. Tím to ale pro mě skončilo :(.

O čem bych se ještě rád zmínil je to, že to brnění stále trvá! A přes ten víkend se dokonce zhoršilo a začalo mě brnět i v pravé noze (prsty)! Byl jsem u neuroložky, která mě prohlédla a řekla, že to bude nedostatkem magnézka a napsala mi kapačky.

Od toho víkendu se teda celkově necítím moc dobře. Abych věděl, jestli zvládnu ten půmaraton, tak jsem si šel ve středu dát 15km. A jelikož mi nebylo fakt dobře a zvládl jsem to, tak jsem se rozhodl půlmaraton BĚŽĚT!

Ve čtvrtek a v pátek jsem šel na kapačku magnézka. Čekal jsem, že pocítím nějaké zlepšení, ale nestalo se. Nevím, zda je to z důvodu, že to brnění trvá už opravdu dlouho (cca 2měsíce) a chce to čas a nebo tomu nedám klid. (spartan race, fitness kickbox, 15km,...)

Co je na tom ještě horší je to, že mě už tak cca 5 dní jakoby brní tvář, jazyk a rty. Ruka mi příjde skoro jako dřevěná, ale hýbat s ní můžu normálně. Prsty na noze už skoro nebrní.

No a aby toho nebylo málo, při běhání mě pořád bolí pravá hýždě! A navíc, se mi vrátila "stará" bolest pravé "kulky". Koupil jsem si kvůli tomu i slipy na běhání, ale nepomáhá to!

To se sešlo celkem dost problémů a je dost důvodů, proč to ODPÍSKAT a půlmaraton neběžet. Ale....

Myslím si, že to je právě ten moment, že když to zvládnu, budu se moct na sebe 100% spolehnout. Když i přes tyhle "problémy" doběhnu, tak budu sám pro sebe VÍTĚZ!

Nechci se někde doma krčit a bát se, tohle není život. Chci toho být součástí. CHCI ŽÍT!

A jsou jen 2 možnosti, jak to dopadne. Buď DOBĚHNU a nebo mě ODVEZOU. A co je důležitý, že si VĚŘÍM, že to i přes ty "věci" ZVLÁDNU!!!

Takže jak to doběhnu, dám vědět! Čůůs...